Od květnového měnového otřesu, který připravil tehdejší vládu o dva ministry a ubral koruně deset procent její bývalé hodnoty, uplynulo už více než půl roku. Šest měsíců je doba dostatečně krátká na to, abychom si ještě dobře pamatovali průběh největšího polistopadového měnového zemětřesení, a zároveň dostatečně dlouhá k tomu, aby alespoň některé květnové postřehy bylo možné zobecnit. Mnohé z těchto poznatků pak nejsou nepodobné těm, jež nyní formulují východoasijští analytici, kteří se snaží popsat příčiny tamních měnových turbulencí.
Experti a banky
Poučení mediální: Stalo se dobrým zvykem novinářů, že v mnoha odborných otázkách, zejména ekonomických, nechávají místo sebe v médiích promlouvat celou řadu analytiků, brokerů, hlavních ekonomů a jiných expertů. Právě měnové krize ve východoasijských zemích však postavily ekonomické odborníky do poněkud jiného světla. Například v Thajsku se objevila podezření, že stejní analytici, kteří prorokují v celostátní televizi oslabení domácí měny, zároveň prostřednictvím svých makléřských firem s devalvací thajského bahtu skrytě spekulovali. Svými burcujícími prohlášeními v médiích tak vytvářeli jakási sebenaplňující proroctví. A protože většina zahraničních firem i občanů uvěřila těmto „expertům“ a začala směňovat baht na dolary, k devalvaci skutečně došlo. To už ovšem měli televizní experti uzavřené kontrakty, ve kterých jim jejich „nezávislé“ proroctví přinášelo obrovské zisky. Stejné podezření není…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
