Minulý pátek prezident Kwasniewski oficiálně nominoval členy kabinetu Jerzyho Buzka. Po čtyřleté přestávce se tak vlády opět ujali představitelé postsolidaritního tábora. A protože parlamentní převaha koalice Volební akce Solidarita (AWS) a Unie svobody činí z hlasování o důvěře jen formalitu, polští političtí komentátoři už upírají svou pozornost k šancím na uskutečnění vládního programu.
Dokončit privatizaci
Oficiální program nové polské vlády bude do premiérova expozé v Sejmu neznámý, ale na základě textu koaliční smlouvy z minulého pátku i veřejných výroků samotného Buzka lze už dnes načrtnout jeho základní prvky. V ekonomické oblasti se za prioritu vlády označuje „co nejrychlejší a definitivní“ dokončení privatizace, a to včetně takových odvětví, jako je ropný průmysl, spoje, chemie, energetika a plynárenství. I v nich se ale do chvíle jejich „úplné demonopolizace“ předpokládá zachování státní kontroly formou kontrolního balíku či zlaté akcie. V urychlení dosavadního tempa privatizace vidí nová koalice hlavní šanci na růst v rozmezí 6–8 % hrubého domácího produktu ročně, označovaný za minimální hranici toho, co „v delší časové perspektivě umožní trvale vyřešit problémy, které nyní tak citelně trápí Polsko a Poláky“.
Druhý pilíř hospodářské politiky tvoří snížení daňové zátěže pro podniky (především nižší odvody na pojistné v souvislosti s plánovanou reformou důchodového pojištění) a fyzické osoby (redukce prahů daně z příjmů). Snížení…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
