Česká republika začíná svůj pátý rok s pověstí nejstabilnější postkomunistické země. Ještě víc než dobré jméno prezidenta Havla k tomu přispívá pevná pozice nejsilnější strany - často zatracované, přece však nepostradatelné ODS. Strana premiéra Klause vznikla v únoru před šesti lety. Do roka poté bezmála třetina Čechů usoudila, že právě tato strana zaručuje nutné společenské změny a snesitelnou budoucnost. Komunální volby v roce 1994 i loňské dvojité volby do parlamentu dokázaly, že si to myslí dodnes. Jejich věrnost je vlastně hlavní příčinou polistopadové stability. Mají ale dost dobré důvody, aby stranu letícího ptáka podporovali i v příštích letech?
Každý má své chyby
Lidé volí ODS, protože je pravicová a její vláda tudíž vylučuje návrat levicové diktatury - to není žádný objev. Václav Klaus využil tohoto faktu v předvolební agitaci naposled loni v listopadu. Pokud se ale lidé návratu bolševiků bát přestanou, mohou přejít k jiným stranám. Co když loňské posilovaní sociálních demokratů a současný nástup lidovců ukazuje, že konec pravicových vlád se blíží?
ODS se prohlašuje za liberálně-konzervativní stranu a některým lidem tato nálepka možná stačí, aby ji volili. Většina ale v podobných politologických termínech neuvažuje. Podle socioložky Kláry Vlachové požaduje konzervativní liberál českého střihu po vládě, aby chránila rodinu, a co se děje venku za vraty, přenechává volné soutěži: každý má stejnou možnost se prosadit. A od tohoto…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
