O čem vlastně rozhodovaly obecní volby v Bosně, kde se ještě před dvěma lety válčilo? Daytonský mír sice ukončil válku, ale žádná z bojujících stran nebyla poražena. Západní velmoci se poté rozhodly narušovat svrchovanost nacionalistických, agresivních struktur metodou krok po kroku: nenápadnými kompromisy, soustavným tlakem a důrazem na běžnou vzájemně výhodnou spolupráci rozmělňovat politické zásady, na kterých „jestřábové“ svou moc zakládají. Hlavní otázka proto zní, co mohou způsobit obecní volby v těchto državách.
Špatný, ale „náš“
Volby se konaly ve chvíli, kdy všechny bosenské komunity žily svými vnitřními politickými událostmi.
V srbské části se pokusil šéf parlamentu Krajišnik - v rámci souboje s prezidentkou Plavšičovou - vyvolat za své účasti potyčky v Banja Luce. Akce však skončila fiaskem a vajíčky, která se v baště Plavšičové sesypala na jeho hlavu.
Napínavý prolog zato připravili hlavně bosenští Chorvaté. Tři dny před počátkem voleb vyhlásilo vedení bosenské odnože Chorvatského demokratického společenství (HDZ) jejich bojkot. Na bouřlivém mítinku na mostarském stadionu Zrinski stranický předák Boško Rajič před jásajícími ochozy hřímal: "Volební předpisy znamenají, že Chorvaté v Bosně ztrácejí Drvar, Glamoč, Jajce, Žepče, Stolac…, kde se mohli zaregistrovat voliči srbské či muslimské národnosti. Naopak v Bosanském Brodu, kde před válkou Chorvaté převažovali, se jim účast na volbách odpírá. V samotném Mostaru Chorvaté…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
