České nemocnice utratí dvě třetiny peněz vybraných na pojistném - letos tedy přes 60 miliard korun - a na ambulantní lékaře tak zbývá třetina. V západní Evropě je tento poměr přesně opačný, proto má reforma, se kterou začal místopředseda ODS Miroslav Macek, české zdravotnictví evropskému trendu přizpůsobit. Tak nepopulární čin, jakým je rušení nemocnic, je ale dosud nejtěžší úkol, který si nějaké polistopadové ministerstvo zdravotnictví uložilo.
Plán na omezení sítě nemocnic, úředním termínem „restrukturalizace“, dostal první konkrétní podobu v dubnu letošního roku, kdy ministr Jan Stráský předložil okresním úřadům první návrh, bez jakých zařízení se veřejné zdravotnictví v roce 1999 obejde. Poslední týden v červenci schválila ministrův opravený návrh vláda a v těchto dnech Stráského úřad dokončuje další materiál, který má upřesnit postup ve velkých městech a na Moravě.
Okresní nemocnice bez obav
Filozofie reformy je prostá: síť nemocnic u nás vznikala koncem minulého století a vzhledem k rozvoji motorismu i medicíny nemusí být tak hustá. České země už nepotřebují stávajících 207 špitálů v odstupech třiceti kilometrů. Existuje totiž rychlá záchranná služba schopná dorazit i do nejzapadlejší vesnice za patnáct minut a život už nezachraňuje geografická blízkost operačních sálů, ale drahé přístroje na srdeční operace obsluhované špičkovými týmy odborníků. A právě ušetřené peníze na přebujelou síť umožní nemocnice vybavit lepšími přístroji.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
