V posledních srpnových dnech Hornova sociálně-liberální vláda nečekaně vyhlásila na 16. listopad závazné referendum ve věci vstupu Maďarska do NATO. Navíc pod tlakem pravicové opozice navrhla, aby voliči v přímém hlasování rozhodli ještě o další otázce - o možnosti prodeje maďarské půdy cizincům. Opozice však stále shromažďuje podpisy pod vlastní verzí referenda, neboť odmítá obsah otázek navržených vládou ve věci prodeje půdy. A protože podle maďarského práva se nemohou na totéž téma konat dvě referenda, probíhá teď politický život v zemi ve znamení nevšedního boje o čas: jednou stranou je parlament s převahou socialistů a liberálů, druhou stranou pak opozice, stále bližší dosažení požadované hranice 200 tisíc podpisů.
1995: bylo by to bezpředmětné
Myšlenka potvrdit vstup do NATO referendem není v Maďarsku nová. Obsahoval ji už program postkomunistické Maďarské socialistické strany, sestavený před parlamentními volbami v roce 1994. Podobnou formuli lze najít i v koaliční smlouvě mezi socialisty a liberálním Svazem svobodných demokratů, uzavřené po volbách. Jiná věc ale je, že od chvíle formálního ustavení Hornovy vlády před třemi lety až donedávna neprojevili ani socialisté, ani liberálové žádnou výraznější snahu o praktickou realizaci vlastního slibu.
Klasickým příkladem je osud referenda iniciovaného roku 1995 Maďarskou socialisticko-dělnickou stranou (mateřskou stranou Hornových socialistů, jež však od pádu komunismu působí mimo…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
