Zůstane Spojené království i nadále pevně spojené? Odpověď na tuto otázku naznačí následující dva čtvrtky (11. a 18. září), kdy nejprve Skotové a po nich Walesané v referendu rozhodnou, zda chtějí ustavit vlastní parlamenty. Problém celé věci není zcela nepodobný tomu, co je známo z posledních let existence Československa: Nasytí větší míra autonomie národní cítění Skotů a Walesanů, nebo je naopak posílí k dalším krokům na cestě k samostatnosti?
Ve sjednocené Velké Británii nepřišly jednotlivé územní celky o své výjimečnosti a zvláštnosti. Skotové si uchovali svůj právní systém a dokonalejší školství, v němž - ve srovnání s Anglií - více mladých lidí odchází studovat na univerzity. Uchovali si i zvláštní formu protestantství, presbyteriánství, kterému jsou zcela oddáni. Skotsko má navíc své vlastní pluky v rámci britské armády. Wales i Skotsko reprezentují vlastní národní týmy ve fotbale a ragby. Nyní se ale ukáže, zda je to dost, nebo málo, zda se má národní odlišnost dále podpořit zavedením vlastních parlamentů.
Předehra z roku 1979
První příležitost tohoto druhu se Skotům a Walesanům naskytla v roce 1979, za poslední labouristické vlády. Už tehdy byla touha po vlastním parlamentu silnější ve Skotsku, kde měla Skotská národní strana (Scottish National Party, SNP), obhajující nezávislost, silnou pozici. Zčásti šlo o důsledek objevu zásob ropy v Severním moři: mnozí Skotové doufali, že tento zdroj pozdvihne jejich zemi z britského…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
