Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kultura

Zpověď za denního světla

Švédský režisér Ingmar Bergman (1918), který už před lety uzavřel filmovou dráhu, nezapře ani ve svých prózách autorský ohled k jejich potenciálnímu zfilmování. Literární úroveň Bergmanových „filmových románů“ jim však dává oprávnění k samostatné, na filmu nezávislé existenci. Vedle autobiografie Laterna magica (1987, česky 1991) to platí i o dalších titulech Dobrá vůle (1991, česky 1993) a Nedělňátka (1993, česky 1995), které formou rodinných retrospektiv nahlížejí do privátního životopisu režisérových rodičů - v prvém ještě před Bergmanovým narozením, v druhém už v letech jeho raného dětství. Filmové verze těchto knih ovšem realizovali již jiní režiséři. Právě scenáristická záměrnost a filmová předvídavost vedly Bergmana v jeho spisovatelství k ukázněnému vyjadřování a vytříbenému stylu. Literát Bergman s mimořádně vyvinutou vizuální a smyslovou představivostí úzkostlivě dbá i při nesporné výrazové bohatosti o úspornost slova. Ani při zevrubných popisech nezatěžuje vyprávění rozvětvenými souvětími. Čteme-li například větu „Anna si přejede rukou přes čelo a vlasy, jako by se chtěla zbavit pavučiny“, vybaví se nejdříve naznačené gesto fyzicky, pocitově a až pak vystoupí křehký půvab příměru.

Matka a syn

Próza Soukromé rozhovory, napsaná roku 1994, vznikla jako naléhavý autorův pokus o znovushledání s matkou, k níž měl celoživotně nevyrovnaný vztah. Knihu, ač má svůj samostatný příběh (mimomanželský vztah k mladšímu muži), čteme v druhém plánu…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].