Dva a půl roku po vstupu do Evropské unie se Rakušané stále ještě teprve učí, jak využívat zdánlivě nepřehledný systém podpůrných a rozvojových programů EU. Rakousko sice patří spolu s Německem, Nizozemskem či Dánskem k tzv. netto-platičům (do rozpočtu Unie odvádí Vídeň více, než přerozdělením plyne zpět pod Alpy), pozorovatelé se ale shodují na tom, že členství v EU je pro tuto zemi i přesto značným přínosem.
Jen když přidá stát
Po intenzivních jednáních mezi Vídní a Bruselem uznala Evropská komise za „hodné podpory“ rozsáhlá území Rakouska, na nichž žije 40,6 % obyvatel - vídeňská vláda usilovala o podíl 44,3 %. Do roku 1999 sem má z bruselské pokladny proudit v přepočtu celkem 22,5 miliardy šilinků. Za velký úspěch se považuje zařazení celé spolkové země Burgenlandsko, hraničící s Maďarskem, do tzv. cílové kategorie 1 („území se slabou strukturou“). V regionech kategorie 2 („území v průmyslovém úpadku“) žije dalších 635 000 neboli 8,17 % Rakušanů - patří sem například městečko Gmünd hraničící s Českými Velenicemi. Na „venkovských rozvojových územích“ (kategorie 5b) dnes žije 28,9 % obyvatel Rakouska. Obce a města, na které se „nedostalo“, se mohou ucházet o prostředky z programů EU na podporu přeshraniční spolupráce INTERREG, LEADER či URBAN. Právě v rámci druhého programu se obnovuje několik už téměř vybydlených čtvrtí Vídně kolem „Gürtelu“, městského okruhu dálničního typu. Stejně jako v případě jiných členských zemí je však příspěvek…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
