Úředníkům ministerstva životního prostředí učarovali zlatokopové natolik, že je pustili pátrat po zlatých žilách do Brd na Rožmitálsku. Tamní průzkum, který povede britská firma Greenwich Resources, potrvá prý asi tři roky, a pokud se naleziště ukáže dost bohaté, bude firma usilovat o povolení k těžbě. Po Kašperských Horách tak na mapě přibyla další krajina ohrožená moderní variantou zlaté horečky. Po šumavských zkušenostech jsou však lidé z Rožmitálska poučenější: ministerské řeči, že jde „jen o průzkum“, je už neuklidňují. Obce, kterých se Skalického rozhodnutí týká, už daly jasně najevo nesouhlas. Zdánlivě řečnická otázka - kolik vlastně stojí česká krajina - nabývá v lesku kašperského a rožmitálského zlata nečekaně konkrétních obrysů.
Jeden gram v jedné tuně
Přes argumenty ministerstva, že zde nejde o žádnou těžbu a že ve světě bývají průzkumy úspěšné pouze z pěti procent, je ovšem podle odpůrců těžby zlata zřejmé, že Britové vědí, do čeho jdou. Na Rožmitálsku se zásluhou české Geoindustrie hledalo zlato celá osmdesátá léta. Nejnadějnější místo, Petráčkův kopec pět kilometrů jižně od Rožmitálu, bylo provrtáno několika sondami a jednou několik desítek metrů dlouhou štolou. Výsledky má Greenwich Resources z první ruky - experty z Geoindustrie zaměstnává jako své konzultanty.
Přibližné základní údaje o rožmitálském ložisku jsou známé. V nitru Petráčkova kopce dříme podle odhadů geologů třicet tun zlata (podle současných cen asi 330 milionů…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
