Když Ronald Inhelgart shrnul výsledky dlouhodobého výzkumu hodnotových orientací (The Culture Shift in Advanced Society, Princeton, 1990), jenž byl realizován v zemích západní Evropy, v Americe, Kanadě, Japonsku, Jihoafrické republice, v Maďarsku a dalších zemích východní Evropy, dospěl k závěru, že právě probíhá „tichá revoluce“. Dochází prý k ústupu od konzumu a k dobrovolné skromnosti. Také v Německu se často hovoří o „nové skromnosti“. Norimberský institut pro výzkum trhu (GfK, GmbH) uskutečnil reprezentativní šetření 3000 mladých respondentů ve věku 18–25 let po celé SRN. Výzkum se týkal problematiky konzumu, skromnosti, luxusu. Ukázalo se, že skromnost mladých lidí nemá co do činění s obvyklou kritikou konzumního způsobu života, s jakou vystupuje osvícenější část jejich starších spoluobčanů.
Raději si půjčit než vlastnit
Tendence mladých lidí k větší skromnosti se neodvíjejí od ideologických hesel. Argumenty jsou celkem pragmatické a neoperují apokalyptickými představami o světě, který se vinou zvýšené spotřeby řítí do záhuby. Mladí spíš kriticky promýšlejí, jaká míra spotřeby je nejrozumnější. Závěr: konzum není mladými lidmi v Německu proklínán, ale je přizpůsobován příjmovým možnostem. Módou je říkat, že méně znamená více, ale myslí se tím jen tolik, že užívání má přednost před vlastněním. Stále více lidí například dává přednost vypůjčování věcí před jejich nakupováním a vlastněním. Leasing prožívá nebývalou konjunkturu a v důsledku…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
