Kolik už bylo v Evropě „nemocných mužů“? Historici si jistě vzpomenou na Turecko v devatenáctém století, jež jako „nemocný muž na Bosporu“ budilo především ruské expanzivní choutky. Ekonomům se snad vybaví metafora ze sedmdesátých let tohoto století, kdy byla za „nemocného muže“ považována pro změnu Velká Británie se svým hospodářstvím. Můžeme-li věřit hamburskému magazínu Der Spiegel, je dnes oním nemocným mužem Německo.
Za nemocného rozhodně nemůžeme považovat kancléře Kohla. Ten těsně před odchodem na dovolenou prohlásil, že coby kandidát CDU pro volby 1998 zahajuje čtrnáctiměsíční předvolební boj: sociálnědemokratická - a podle Kohla hlavně nekonstruktivní - opozice si prý nic lepšího nezaslouží. Naskýtá se však otázka, zda bude předvolební maraton tou nejlepší medicínou pro „nemocného muže“ na Rýnu. Je-li německé hospodářství skutečně tak nehybné, jak tvrdí jeho kritici, potom se spíše vnucuje představa Kohla jako bojovníka v japonském zápase sumo. S tím ho ostatně nedávno srovnal americký prezident Clinton. Na mysli však měl Kohlovu tělesnou konstrukci.
Prolomit tabu
Odpovídá však skutečná hospodářská kondice současného Německa diagnóze „nemocného muže Evropy“? Již připomínaný Der Spiegel je se svou analýzou rychle hotov: „Republika je strnulá, její struktury zkostnatělé, strany degradovaly do pozice mocenských aparátů. Vlivné zájmové skupiny brání každé reformě, anebo ji rozmělňují až do úplného opaku.“ Německý volič aby si jen…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
