Obrovské náklady na obnovu oblastí postižených povodněmi před nás kladou otázku, kdo a jak tyto náklady ponese a jaká by měla být v této souvislosti účast vlády. Neměli bychom ale zapomínat na to, že existují obecné ekonomické souvislosti mezi výší zdanění, mírou státního přerozdělování, vyrovnaností státního rozpočtu a hospodářskou prosperitou. Způsob úhrady povodňových škod by měl být tudíž zvolen tak, aby se nestal překážkou dlouhodobému růstu.
Solidarita za cizí peníze
Lidé se především mohou vypořádat s riziky přírodních katastrof i bez vládní pomoci. Mnohým se ale ještě nedávno zdála cena služeb nabízených pojišťovnami ve vztahu k podstupovanému riziku příliš vysoká. Počet takových lidí a firem byl příliš velký na to, aby politikové nezareagovali nabídkou velkého přerozdělování. I zde ovšem platí, že vládní plýtvání při přírodních katastrofách se neliší od plýtvání při přerozdělování v klidných dobách.Skutečnost, že někteří se pojistili a někteří nikoli, staví vládu před těžké dilema. Má stát pomoci všem poškozeným stejně? Nebo má pomoci pouze těm, „kteří to potřebují“, tj. těm nepojištěným, a dát signál všem ostatním, že osobní odpovědnost je pohodlnější nahradit vládní garancí? Politikové obvykle hovoří tváří v tvář katastrofě a lidskému utrpení o štědré „solidární“ pomoci společnosti. Tato země skutečně zažila vlnu solidarity. Mohutné příspěvky občanů a firem nejrůznějším nadacím byly dobrovolným vyjádřením lidské touhy pomoci.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
