Voda si zatím vzala padesát životů a nechala po sobě škody za desítky miliard, zároveň však prověřila schopnosti Čechů, Slezanů a Moravanů: že ve chvílích připomínajících válku dokážou udržet svůj osud i strach pod kontrolou a že jsou při pomoci ochotni zapomenout na osobní problémy. Vláda okamžitě poslala do postižených oblastí skoro patnáct miliard korun a občané sahali docela samozřejmě do svých peněženek. Nicméně už teď je jasné, že za pár dnů či týdnů pozornost a pomoc zeslábne a lidé v Česku se opět ponoří do problémů všedního dne. Otázka zní, zda tomu propadnou se stejnou urputností a ve stejně „blbé náladě“ jako před záplavou.
Jistota je jistota
Je zřejmé, že opravdu jen ti nejotrlejší cynici pociťují při pohledu na neštěstí některých Moravanů a Slezanů lhostejnost. Obrázky zatopených sídlišť, zborcených domů a zpustošené krajiny, které nám už dva týdny servírují média, ovšem v nezúčastněném divákovi vzbuzují spíše obavy, kdy něco podobného postihne i jeho samotného. Po půlstoletí relativně poklidného bytí (alespoň z hlediska přízně přírody) a existenci postavené na drobných radostech nenápadného shromažďování majetku vyvstalo nenadálé drama.
Vedle zcela přirozených úvah, zda potom, až podobná pohroma dorazí i do naší ulice, zachraňovat domácí knihovnu, televizi nebo křečky, je tedy možné položit si i další otázky. Co jsme se o sobě během těch dvou týdnů dozvěděli? Úder velké vody nám toho spoustu vzal; bylo taky něco, co by nám dal…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
