Minulé úterý zavlála nad Hongkongem nová vlajka Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky s květem bauhinie a pěti rudými hvězdami, symbolizujícími její příslušnost k pevninské Číně. Britské impérium se scvrklo na 3 % své někdejší velikosti - na 14 drobných teritorií s celkovým počtem 180 tisíc obyvatel. V Pacifiku, kde kdysi Londýn rozhodoval o osudu kontinentů, zůstává pod britskou správou jeden jediný ostrůvek Pitcairn, obývaný 54 poddanými Jejího Veličenstva, vesměs potomky někdejších vzbouřenců na lodi Bounty. Hrdý titul Perly v britské koruně přebírá jako štafetu po Indii a Hongkongu souostroví Bermudy.
Kolonialismus s lidskou tváří
Britský kolonialismus po sobě zanechal přes všechnu svou imperiální aroganci pozoruhodné dědictví - mezi jeho bývalé državy se řadí většina ekonomicky nejúspěšnějších států a území světa, od Spojených států přes Kanadu, Austrálii a Singapur až po Hongkong. Tento úspěch je většinou přičítán anglosaskému pragmatismu, efektivní a „čisté“ státní správě a vládě zákona. Hongkong je dobrým příkladem britské racionální a shovívavé vlády. Z někdejší pirátské osady na úpatí holé skály se za 156 let britské správy stalo jedno z nejbohatších teritorií světa a útočiště pro utlačované a pronásledované z celého regionu. Otázkou je, nakolik se Hongkongu podaří tento spektakulární úspěch udržet, nebo dokonce dále rozvíjet v nových podmínkách čínské správy.
Čína přiznala Hongkongu v tzv. Společném prohlášení…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
