Co má větší hodnotu - spravedlnost, nebo smír za jakoukoliv cenu? Takovou otázku si mohou klást Kambodžané od té doby, co proskočily zprávy, že Pol Pota zajali sami jeho nejvěrnější. Kambodža se teď nachází v těžko řešitelném propletenci, který však není v dnešním světě ojedinělý. Osmnáct let po pádu nejgenocidnějšího režimu druhé poloviny dvacátého století, ne-li celých dějin, za jeho hlavním strůjcem podle všeho konečně spadla klec. Ke slovu by tedy měla přijít spravedlnost. Ale jak dát průchod spravedlnosti v zemi, kde si s „Bratrem číslo 1“ tak či onak zadaly všechny hlavní politické síly? V zemi, kde začlenění Rudých Khmerů do společnosti se zhusta považuje za podmínku míru?
Komu se hodí živý Pol Pot
Královská rodina v čele s Norodomem Sihanukem Rudé Khmery už před čtvrtstoletím legitimizovala z pekingského exilu a dnes je chce zapojit do společnosti. Její politický soupeř, „druhý premiér“ Hun Sen, u Rudých Khmerů začínal, ale dnes je nekompromisně odmítá. Bývalý Pol Potův ministr zahraničí Ieng Sary využil Sihanukovy amnestie a před rokem přešel na vládní stranu s většinou sil Rudých Khmerů. A jejich poslední zbytky, asi 700 mužů, nyní mají Pol Pota v rukou. Co teď? Hodit vše na samotného „Bratra číslo 1“?
Kambodža je asi v takové situaci, v jaké by bylo nacistické Německo, kdyby například těsně před válkou prozíravější část generality odstranila Hitlera a Němci by se museli vyrovnat sami mezi sebou. Byla by možná denacifikace v té…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
