Příspěvek do debaty, jak rostou výdaje na českou medicínu, přinesla i léková komise ministerstva zdravotnictví (MZ). Před třemi roky snížila doplatek na americký módní lék proti depresím Prozac ze sto padesáti korun na pět (cena jednoho balení byla 1400 Kč), a navíc rozhodla, že ho kromě psychiatrů smějí na předpis vydávat i ostatní lékaři. Jak dnes vychází ze statistik VZP, výsledek se brzy dostavil: ještě v roce 1994 se prodej léku zvýšil více než desetkrát, a v následujícím roce dokonce dvacetkrát. Stejným způsobem roste i suma, kterou firma od největší české pojišťovny inkasuje: z jedenácti milionů v roce 1993 na 220 milionů korun o dva roky později. Komise pustila Prozac na český trh na radu předního psychiatra, Oldřicha Vinaře z Psychiatrického ústavu v Praze-Bohnicích. Docent Vinař si v té době přivydělával jako konzultant výrobce Prozacu, americké firmy ELI LILLY, která mu navíc sponzorovala knihu „Léky pro duši“.
Podle psychiatra o střet zájmů vlastně nejde. „Bez spolupráce s průmyslem nelze dělat výzkum,“ vysvětluje počátek svých kontaktů s Američany. Také do komise se vlastně dostat musel: v tak malé zemi není odborníků nadbytek. Prozac doporučil, protože je přesvědčen o jeho kvalitách. „Navíc jsem v komisi jen jako pozorovatel,“ dodává docent Vinař. „Odpovídám jen na to, na co jsem tázán.“ O nuance jednoho případu ovšem nejde. Důležitější je skutečnost, že podobným způsobem se jedná o všech lécích, za které daňoví poplatníci zaplatí ročně třicet miliard…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
