Čtvrteční parlamentní volby v Alžírsku přijímá většina tamní populace zcela lhostejně. Jedním z důvodů jsou nebývalá vedra posledních týdnů. Alžířany však odrazuje od účasti na veřejném životě především celková situace země, kterou před hospodářským krachem zatím zachraňují zdroje nerostného bohatství a jež se už pět let zmítá v krvavé občanské válce mezi státní mocí a do ilegality zahnanými islamisty.
Pět let poté
Právě anulování posledních voleb počátkem roku 1992 vyneslo k moci alžírské generály: ti s cílem zachovat světský charakter výkonné i zákonodárné moci v zemi zrušili výsledky voleb z konce roku 1991 a postavili mimo zákon jejich vítěze - Frontu islámské spásy. Mezi Alžířany se otevřela prozatím nepřekročitelná propast. Následkem teroru zfanatizovaných islámských bojůvek GIA (Islámské ozbrojené skupiny) či Armády islámské spásy, ale i po odvetných a často zbytečných akcích alžírské armády a policie zahynulo za pět let na 60 000 osob, většinou nevinných civilistů.
Klid zbraní je v nedohlednu, politické strany připuštěné k volbám jsou svým vlivem zcela okrajové či přímo pod kontrolou režimu, a tak se lhostejnosti a nedůvěře řadových Alžířanů nemůžeme příliš divit. Současné poměry v Alžírsku, kde jsou na denním pořádku podřezaná mužská hrdla, rozpáraná břicha žen a postřílené děti, kde se s příchodem soumraku vylidňují ulice měst a osiří silnice, nepřímo ilustroval sám prezident Lamín Ziruál. Jeho předvolební cesta do města Ghardaia…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
