Co zažila česká koruna v posledních dnech, nepamatuje žádný z tuzemských ekonomů. Ve čtvrtek se propadla na historicky vůbec nejnižší hranici - minus 6,2 % v devalvačním pásmu - a od pádu ji zachránila až masivní intervence centrální banky (kromě nákupu koruny ČNB administrativně odřízla zahraniční investory od mezibankovního trhu a dramaticky zvýšila hlavní úrokové sazby). Ve čtvrtek a pátek se pak k útoku zahraničních investorů a spekulantů přidala i značná část domácích občanů a firem. Koruna nakonec sice posílila, ale opět jen díky ČNB, která českou měnu chvíli před koncem obchodování dalšími intervencemi vytlačila ke středu kurzového pásma. Přestože tedy sobotní titulky novin hlásaly pozitivní obrat, kromě členů bankovní rady jen málokterý ekonom pochybuje, že se koruna může devalvaci (či změně kurzové politiky) vyhnout. Otázkou je jenom její rozsah.
Kdo za to může
Na to, co se stalo, existují dva protichůdné názory. První, který oficiálně zastává zejména centrální banka a premiér Klaus, tvrdí, že útoky na korunu jsou přechodného charakteru a lze je za pomoci nejrůznějších nástrojů odrazit. Spekulace s korunou prý mají úzkou souvislost se současnou politickou nestabilitou vlády a s ostrými útoky opozice vůči vládnímu konceptu ekonomiky. Občané prý nyní zbytečně propadají panice, kterou záměrně podněcuje devalvační lobby (čeští vývozci, kteří chtějí vydělat na levnější koruně) a bezskrupulózní zahraniční spekulanti, kteří zkoušejí každou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
