Jak vypadají prezidentské volby v teokratickém státě, jakým je Írán? To uvidíme v pátek. Dosavadní prezident Alí Akbar Hášemí Rafsandžání je v úřadě již od roku 1989 a funkční období mu vyprší 3. srpna. Zřejmě by zvítězil i potřetí za sebou (v roce 1993 získal 62,3 % hlasů), ale ústava to neumožňuje. Proto se bude 23. května volit jeho nástupce.
Prověrka jako řemen
O kandidaturu projevilo zájem 238 osob, ale samotného klání se nakonec smějí zúčastnit jen čtyři z nich. Proč vlastně? Tak jako při každých volbách, i nyní udělala podstatné části uchazečů čáru přes rozpočet Rada strážců, dvanáctičlenný orgán tvořený z poloviny znalci šíitského náboženského práva, z poloviny civilními právníky. Rada strážců mimo jiné posuzuje způsobilost uchazečů o volené posty.
Tajemník této prověrkové komise ájatolláh Ahmad Janatí říká, že někteří z 234 neúspěšných uchazečů jsou „nevzdělaní a sotva gramotní“ a další mají „marxistické názory nebo jiné politické problémy“. Nepsaný, o to však důležitější a častěji vyslovovaný požadavek na kandidáty shrnul nejvyšší íránský vůdce ájatolláh Alí Chameneí: „Naši lidé nebudou volit ty kandidáty, kteří ukazují sebemenší známky smířlivosti k USA, západnímu vměšování a kulturní invazi.“ Tím zároveň naznačil „čtveřici vyvolených“, čeho se má v kampani vyvarovat.
Prověrkou neprošlo také všech osm odvážných uchazeček. Ústava sice nevylučuje možnost, že by úřad prezidenta islámské republiky zastávala žena, zároveň ale…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
