Investiční a Poštovní banka (IPB), jejíž dva šéfové jsou dosud ve vazbě, je třetí největší bankou v zemi a zatčení Tesaře a Procházky není zdaleka jediným důvodem, proč se už nějaký čas IPB ocitá ve středu zájmu médií. Právě totiž probíhá její privatizace, resp. prodej zbytkového podílu státu (35 %) zahraničnímu partnerovi. Sítem zatím prošli dva hlavní strategičtí zájemci - japonská investiční banka Nomura a holandská ING. Současně je o IPB známo, že ji skrze spřízněné firmy ovládá její vlastní management. Nechme nyní historii banky a její hospodaření stranou a podívejme se právě na vlastnickou strukturu a majetkové účasti banky v různých společnostech.
Čínské zdi pro smích
Kromě úvěrů umísťuje IPB svá aktiva především do cenných papírů. Banka vykazuje v majetkových účastech pouze ty společnosti, v kterých má přímý podíl větší než 20 %. IPB však spolu s fondy PIAS, dceřinými společnostmi, Bankovním holdingem a dalšími spřízněnými firmami (především RIF, který spravuje) vlastní kontrolní balíky akcií významných českých průmyslových a potravinářských společností. Nepřímé vertikální vazby, které vznikly po první vlně kuponové privatizace mezi bankami a podniky, dotáhla IPB do největšího extrému ze všech bank. Investiční fondy PIAS dnes již nelze nazvat nástroji kolektivního investování, jež slouží akcionářům, ale prostředkem IPB k získání kontroly v podnicích. IPB Group přitom udržuje své podíly v ovládaných společnostech těsně pod hranicí 50 %,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
