Globální počítačová síť Internet znamenala největší revoluci v dějinách médií od vynálezu knihtisku. Umožnila s nepatrnými výdaji a dosud nepředstavitelnou aktuálností publikovat prakticky cokoliv, přitom se vymykala mocenské kontrole. Ještě v normalizačním Československu užívali cenzoři stejnou metodu jako jejich kolegové v 17. století: stačilo zničit celý náklad knihy a měli prakticky jistotu, že dotyčné dílo „zmizelo ze světa“. V éře Internetu je tomu jinak: dotyčné dílo může putovat - byť pod jiným titulem - ze serveru na server a případný cenzor ostrouhá. Proto se stal Internet trnem v oku těm, kteří cítí potřebu regulovat. První na ráně se ocitla pornografie, neboť značná část lidí si při slově Internet vybaví „ráj milovníků čuňačin“. Podívejme se nyní, jak s tímto problémem zápolí dva státy - USA coby doména anglosaského precedenčního práva a Rakousko jako ukázka i u nás zdomácnělého práva pozitivního.
S rozumným opatřením
Před rokem přijal Kongres takzvaný Zákon o slušné komunikaci (Communications Decency Act), regulující až do té doby volný průtok pornografie vedlejšími rameny otce vod příštího století, řeky zvané Internet nebo prostě Síť. Často zmiňovaný „zákon“ je ve skutečnosti součástí širšího Telekomunikačního zákona. Klíčová pasáž má dvě části. Ta první říká, že pokud na Internetu zveřejníte „neslušný“ či „zjevně urážlivý“ materiál, který je volně přístupný osobám mladším 18 let, jste v rozporu se zákonem. Druhá část potom…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 25 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
