Pokud nespokojení vědci mysleli svůj měsíc starý protest „Na podporu české vědy“ vážně, musejí být dnes mimořádně spokojeni. V podstatě všechno, co požadovali - zejména postupné zvyšování státních dotací na vědu - vláda minulou středu slíbila, když vyhlásila svůj program na podporu „výzkumu a vývoje“. Háček je v tom, že ani vědci, ani vláda zatím daňovým poplatníkům nevysvětlili, jak se vyšší investice do vědy vyplatí.
Kopání do otevřených dveří
Protestní petice „Na podporu české vědy“ je radikálnější než všechny podobné manifesty, které se na veřejnosti čas od času objevují. Podepsalo ji několik desítek známých osobností - včetně astronoma Jiřího Grygara, organického chemika Antonína Holého, geochemika Petra Jakeše, onkologa Pavla Klenera, historika Jana Křena - které popisují hotovou „biafru“ české vědy. „Budovy vysokých škol a vědeckých ústavů chátrají“, „naši špičkoví vědci často vynakládají více důvtipu na udržení chodu zastaralých přístrojů než na vlastní vědeckou práci“, a zchudlé vědecké knihovny každým rokem „škrtají další a další tituly nenahraditelných odborných časopisů“. A protože „platové ohodnocení vysokoškolských pedagogů a vědeckých pracovníků je naprosto nedůstojné“, všichni odcházejí za lukrativnějším povoláním. Jinými slovy: z petice logicky vyplývá, že podmínky tuzemské vědy jsou horší než před rokem 1989 - tehdy ještě budovy zřejmě tolik nechátraly, časopisy se neodhlašovaly a vědci brali důstojný plat.
Člověk, který…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
