Eintopf
Zaujal mě článek Opět česká bramboračka (Respekt č. 15/97), ve kterém z oné české bramboračky dělá pan Petr Matějů německý „Eintopf“. V úvodu článku tvrdí, že zavedení školného pomůže léčit hlavní bolesti našich univerzit a vědeckých ústavů: nízkou kvalitu výuky a vládu průměrnosti. To mě zaujalo, protože jsem na první pohled neviděl kauzální souvislost. Ony souvislosti jsem však nenalezl: v článku se popisují vlastnosti amerického studenta, které jsou ovšem jiné než vlastnosti českého studenta, což pan Matějů jako sociolog jistě ví. A také ví, že vlastnosti prvého nejsou vždy lepší než vlastnosti druhého. Možnost vyjádřit na konci semestru nespokojenost s líným a neschopným učitelem - všimněme si, prosím, že již ne s průměrně inteligentním a průměrně pilným učitelem - způsobí tomuto učiteli bezesné noci, např. prý tím, že tento učitel nedostane definitivu a bude muset jít o dům dál. Nevím, jak je to v České republice na sociologických fakultách, ale na technických fakultách je toto hodnocení zavedeno již dávno. Podle mých zkušeností není obvykle statisticky průkazné. Dám panu Matějů kontrolní otázku. Jak bude hodnotit skupina mírně inteligenčně podprůměrných a línějších studentů dobrého, ale náročného učitele?
Pan Matějů dobře ví, že ona definitiva neboli „tenure“ závisí na hodnocení studentů až v poslední řadě; podstatná je učitelova publikační činnost a -…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
