Francouzský prezident Chirac přijíždí na oficiální návštěvu České republiky v době, která znamená mnoho pro roli Francie ve světové politice. V únoru přetiskla většina francouzských deníků článek amerických New York Times, který podrobil nevyzpytatelného spojence nemilosrdné kritice a svou analýzu uzavřel tím, že Francie si dnes klade cíle, na které prostě nemá. Do jaké míry byla tato kritika oprávněná? Hraje dnešní Francie opravdu hru, k jaké jí chybějí dostatečně silné karty?
Za vysokou cenu
Restriktivní monetární politika, kterou prováděly bez výjimky všechny pravicové i levicové vlády od roku 1984, přináší své ovoce. Francouzské hospodářství stojí na zdravých základech: inflace je minimální (1,6 %), frank se stal stabilní měnou, podniky investují a přebytek obchodní bilance láme rekordy. Francie dostojí bez výraznějších problémů maastrichtským kritériím pro zavedení společné měny. Cena za tento úspěch je ale vysoká, pro mnohé příliš vysoká: ani nejstarší pamětníci si nevzpomínají na tolik lidí bez práce. V současnosti přes 12 % práceschopného obyvatelstva dochází místo do zaměstnání na pracovní úřad.
Vysoká nezaměstnanost má silný psychologický dopad, který je možná hlavní zátěží dnešní Francie. Průzkumy signalizují hlubokou nedůvěru Francouzů vůči vlastní budoucnosti, obavy z ní a šířící se pesimismus. Analytici shodně docházejí k závěru, že občan si uvědomuje nutnost rozsáhlých systémových změn, ale má strach ze skoku do neznáma.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
