Vyměnit nemocný orgán za zdravý patřilo dlouhá staletí k ambicím mnoha slavných lékařů. Ty se začaly se naplňovat teprve díky objevům posledních desetiletí. Nové možnosti se otevírají tak rychle, že tisíce pacientů v každé vyspělé zemi včetně České republiky mohou už dnes počítat s transplantací jako s reálnou šancí, jak vyřešit vážné zdravotní potíže. Sny a naděje lékařů i nemocných se ale mohou v nejbližší době uskutečnit jenom tehdy, pokud se všechny znalosti podaří dost rychle převést do praxe.
Objev alloantigenů
Kdysi používali lékaři pro transfuze krev zvířat (nejoblíbenější byla jehněčí). Tato léčba měla velmi špatné výsledky a o mnoho lépe nekončily ani pokusy s lidskou krví. Bezpečné transfuze umožnil až před sto lety objev krevních skupin. Zjistilo se, že každý člověk musí dostat tu svou značku. Zároveň se otevřela cesta i k dalším objevům, například k pochopení tzv. antigenních rozdílů mezi jedinci téhož živočišného druhu - liší se od sebe znaky (alloantigeny) na povrchu buněk. Odtud už není daleko k následující úvaze: když jsou znaky shodné, mohou se z jednoho člověka na druhého úspěšně přenášet i tkáně nebo celé orgány.
Ve čtyřicátých letech dokázal londýnský biolog Peter Medawar na králících, že se při transplantacích mezi nepříbuznými jedinci odloučí kožní štěpy do 20 dnů. A pokud se transplantuje po prvním štěpu druhý, odhojí se ještě rychleji. Obranný systém příjemce rozezná odlišné znaky dárce a dokáže se cizí tkáně zbavit…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
