Bosna a Hercegovina se už před časem vytratila z každodenních televizních zpráv, ale tu a tam se přece jen připomene. Právě teď, kdy se střídá český prapor mezinárodních jednotek SFOR, není na škodu osvěžit, do jakých poměrů přicházejí nejenom naši vojáci.
Daytonská dohoda prohlásila Bosnu a Hercegovinu za jednotný stát. Takovou úpravu přijímá muslimsko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny, ale je proti mysli Republice Srbské. Proto Srbové používají pro celou zemi termín „Daytonská Bosna a Hercegovina“, jímž dávají najevo, že o úplně normální stát nejde, když se podle článků smlouvy skládá ze dvou entit (Republika Srbská, Federace Bosny a Hercegoviny).
V praxi pak platí, že na obou stranách „čáry oddělení entit“ (Inter Entity Border Line) jako by zamrzlo politické klima v takovém stavu, v jakém se nacházelo ve chvíli zastavení bojů, a komunikace mezi oběma režimy nestojí za zmínku. Chová se tak především srbská strana, jež se podle svého hlavního kréda brání jakýmkoliv kontaktům s Federací.
Republika Srbská: vše při starém
Vývoj od léta 1995 vnesl mezi bosenské Srby určitý útlum a demoralizaci. Okázalý nezájem o světové společenství, jehož nepříznivé reakce si během války kompenzovali pocitem síly a vojenskými úspěchy, se po porážkách na podzim 1995 změnil v roztrpčení. Srbové tehdy udělali špatnou zkušenost především s vlastními vůdci. Pád jižní části Bosenské Krajiny (města Grahovo, Drvar, Glamoč, Šipovo), tedy nejsrbštějších…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
