Za málo peněz málo matiky
V časopise Scientific American (říjen 1992, str. 85) jsem našel zajímavou informaci, která má vztah k článku Pilip for premier (Respekt č. 10/97). Cituji doslova: „Zastánci zvýšení učitelských platů jako prostředku ke zlepšení výuky neměli až donedávna data, o která by svá tvrzení mohli opřít. Avšak (…) nová studie Ronalda F. Fergusona, badatele ve společenských vědách na Harvardově univerzitě, jim dává za pravdu. Ferguson zkoumal skoro 900 školních okresů v Texasu a zjistil, že učitelé, kteří měli dobré výsledky při celostátních atestacích, byli častěji zaměstnáni v okresech, v nichž byly učitelské platy vyšší. Jejich žáci, jak se dalo čekat, dosahovali lepších výsledků ve standardizovaných testech, a to i po redukci na socioekonomické rozdíly.“
Tyto statistické výsledky není těžké vysvětlit. Vyšší plat vyvolá větší poptávku po zaměstnání, a zaměstnavatel má tudíž možnost vybrat lepší zaměstnance. Jak je zřejmé, není důležité, jaký mají učitelé absolutní plat, ale jaký je poměr mezi jejich platem a platy ve srovnatelných profesích. V době, kdy průměrná mzda v celém národním hospodářství roste o 18 % ročně, stačí osmnáctiprocentní nárůst mezd učitelů nanejvýš k tomu, aby se úroveň našich škol dále nezhoršovala. Ekonomicky zhoubný růst mezd je bezesporu třeba zbrzdit, ale české školství je jedním z nejméně vhodných míst, kde s tímto brzděním…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
