Málokterý ekonomický záměr se dnes v Česku může pochlubit tak bezvýhradným souhlasem jako idea státní podpory exportu. Zdá se, že různost názorů panuje pouze v tom, jak intenzivně má stát vývozce podporovat a kolik se na to má vzít ze státního rozpočtu miliard. Nejaktivnější zastánci proexportní politiky mají nyní po ruce silný argument, kterým jako praporem mávají nad hlavou: rychlý propad obchodní bilance. Bez státem placené „proexportní politiky“ se prý nepříjemný stav zlepšit nemůže. Občan má podle průmyslníků na úspěchu zahraničního obchodu takový zájem, že by měl náklady bez řečí uhradit ze svých daní.
Zadarmo vyvážet nebudeme
Když se spočítalo, že loňský obchodní deficit skutečně překročil očekávaných sto šedesát miliard korun, začalo se na tiskových konferencích a v médiích ozývat stále hlasitěji: „Vše padá a stojí s penězi. Bankovní sektor byl sanován nejméně 13 miliardami korun.“ „Účinná proexportní politika není možná bez několika desítek miliard korun ze státního rozpočtu,“ prohlásil například před třemi týdny prezident Svazu průmyslu Štěpán Popovič. Milan Černý, bývalý náměstek ministra průmyslu a nyní ředitel odboru strategie společnosti Chemapol Group, řekl deníku Právo: „Mýliti se je lidské, ale v omylu může setrvávat pouze hlupák. Mám na mysli názor, že není třeba žádná proexportní politika ani ochrana vnitřního trhu.“ Ekonomický expert ČSSD Jan Klacek zase v Hospodářských novinách doporučil, aby stát vývozcům zajistil ještě…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
