Albánie je nejnovější, ale zdaleka ne první postkomunistickou zemí, kde snaha ochránit úspory před hyperinflací a také zalykání se svobodou, v tomto případě svobodou zcela libovolně investovat vlastní peníze, vyvolaly masovou účast ve hrách postavených na principu pyramidy.
Kouzelník Mavrodi
Poměrně nejmírněji se v tomto smyslu zachoval osud k Polsku, kde v roce 1986 tisíce občanů ztékaly poštovní přepážky, aby mohly poslat 4000 zlotých (kolem 500 tehdejších Kčs) na adresu první osoby ze seznamu, který jim někdo poslal v dopise. Odměny ve výši čtyřnásobku této částky po uplynutí měsíce se však tehdy dočkalo neobyčejně málo osob. Dříve než hra stačila získat svůj typický rozsah, narazila totiž na překážku v podmínkách tehdy ještě silné socialistické ekonomiky nepřekonatelnou - na nedostatek složenek.
V Rusku televizní reklamy po celý rok 1993 intenzivně nabádaly všechny muže, aby si konečně koupili „pořádný módní oblek, ženě kožich a rodině auto“. Klíčem ke štěstí byla koupě podílu v investičním fondu MMM. Jeho předseda Sergej Mavrodi tehdy sliboval v zemi sužované hyperinflací nejenom udržet hodnotu svěřených peněz, ale rozmnožit je v rozsahu 600 % ročně. Vidině rychlého a bezbolestného zbohatnutí tenkrát uvěřilo přes 12 milionů Rusů. Několik tisíc z nich zpeněžilo celý svůj majetek včetně bytu. Krach nastal v roce 1994, když MMM ztratil platební schopnost a jeho předseda byl zatčen za daňové úniky. Tisíce Rusů však dále požadovaly, aby…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
