Česká lobby v Bavorsku
S velkým zájmem jsem si přečetl článek Cenzura pomníků v Čechách (Respekt č. 50/96), přičemž podotýkám předem, že jsem rodilý Čech, a tedy v žádném případě „v žoldu Suděťáků“. Chci být ale spravedlivým ke všem a jako člověk žijící čtrnáct let v Bavorsku se mě dotýká nacionalisticky zabarvený postoj ředitele odboru českého MZ Jindráka, a to dokonce i v tak humánních záležitostech, jakými jsou vzpomínka na mrtvé a na vyhnance ze Žlutic a Bochova.Bavorsko poskytlo útočiště více než milionu Němců ze Sudet, kteří také společnou rukou pomohli nesčetněkrát četným českým utečencům v době 40 let nesvobody. Češi a sudetští Němci žili a žijí v Bavorsku pohromadě, ve stejných domech, na stejném pracovišti a problémy spolu nemají a neměli žádné. Ti starší emigranti (mezi něž já ještě nepatřím) rádi s vděkem vzpomínají bavorského ministra práce a sociálních věcí Hanse Schütze (CSU) ze šedesátých let, který byl jako politik a demokrat poslancem za Německou křesťansko-sociální lidovou stranu v československém parlamentu. Brány jeho ministerstva byly vždy otevřené všem českým bojovníkům za svobodu v emigraci. V sedmdesátých letech to byli vyhnaní němečtí benediktini z Broumova v klášteře Rohr, kteří zde poskytli domov opatu Opaskovi z Břevnova; s pomocí Ackermann-Gemeinde se tam také každoročně konala pracovní setkání české mládeže v exilu. Anebo poslední příklad:…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
