Minulý víkend přišla ODA na svém sněmu v Chrudimi s hrozbou, že při druhém a třetím čtení nepodpoří vládní návrh státního rozpočtu, neshodne-li se do té doby koalice na harmonogramu liberalizace cen nájemného, plynu, tepla a elektřiny a snížení daní. Vypadá to jako vydírání, ale ODA neprosazuje nic překotného, převratného, „skokového“ nebo revolučního: žádá pouze, aby se v koaliční dohodě objevil pevný harmonogram a cíl, kterého chce vláda dosáhnout do roku 1999. Námitkám, že je to požadavek vyděračský, se ODA brání odkazem na to, že podobné věci propagovala už v září.
Německá paralela
Situace nápadně připomíná poměry u našeho největšího západního souseda. Němečtí liberálové (FDP) dnes podmiňují své setrvání v koalici tím, že CDU a CSU přistoupí na jejich harmonogram odbourávání některých daní. FDP byla čtyřicet let po válce stranou, která tradičně ovládala rezorty zahraničí, spravedlnosti a hospodářství, ovšem v hospodářské politice se nijak výrazně neprofilovala a jako většina stran podporovala pohodlný sociálně tržní model. (Ostatně není se čemu divit, neboť po dlouhou dobu Německo vesele prosperovalo). Nyní se FDP, dosud elitní strana městských intelektuálů, snaží stát také stranou nízkých daní, tedy stranou podnikatelů. Podobně jako u nás ani v Německu přitom podle většiny analytiků zatím nehrozí, že by se vládní koalice rozpadla, i kdyby FDP své požadavky neprosadila. (V Německu se ovšem blíží volby a mluví se i o krizové variantě široké…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
