Navzdory mnoha příslibům vše nasvědčuje tomu, že ani letos se v Maďarsku finanční odluka státu od církví nepohne o jediný krok. Vinu za tuto situaci nese jednoznačně sociálně liberální Hornova vláda, která vůči církvím vede, jak nedávno napsal deník Új Magyarország, politiku „českých úniků“.
Ano restitucím
Rozhodnutím Antallovy vlády z roku 1991 získaly tzv. velké církve v Maďarsku (katolická, kalvínská, luteránská a židovské obce) právo na navrácení majetku zabaveného v dobách komunismu. Dva roky nato byla vypracována koncepce finančního osamostatnění církví od státu. Ta však už před volbami v roce 1994 nestihla získat právní formu.Expozé Hornovy vlády však obsahovalo slib rychlé regulace vztahů státu a církví i ve finanční rovině. Několik měsíců nato podali poslanci vládní koalice v této věci konkrétní návrh. Podle něj měly být církve působící v Maďarsku živy z 1% daně z osobních příjmů občanů. Přitom by každý Maďar sám rozhodoval, která církev má zmíněnou částku dostat, podobně jako je tomu už dlouho v případě tzv. cílené daně na neziskové organizace. (Nevěřící by ji měli poukazovat na charitativní účely.) Tomuto návrhu se dostalo podpory „velké čtyřky“, vláda jej však zamítla, aniž by zveřejnila jakékoli odůvodnění.
Blahoslavení chudí
Místo toho vyzval premiér Horn v květnu 1995 katolickou, kalvínskou a luteránskou církev, aby „s ohledem na ekonomickou situaci země“ zmírnily své majetkové nároky, k nimž je…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
