V páteční programové skladbě Televize NOVA, mezi napínavým filmem a půlhodinkou erotiky, má již bezmála dva roky své místo pořad TABU. Podle záměru autorů má přibližovat lidské osudy, které obvykle zůstávají utajeny, protože se příliš vymykají běžné zkušenosti. Konfrontace s nimi by v nás ostatních měla pěstovat porozumění pro odlišné, a tím přispívat k větší toleranci společnosti. Prezentací provokativních a dráždivých témat i celkově nekonvenčním pojetím si TABU získalo popularitu a vyvolalo jak nadšený souhlas, tak pohoršené odsudky. Zrodil se s tímto pořadem nový strážce ducha demokratismu, jak si pochvalovaly některé komentáře, nebo jen jakési dalíovské panoptikum lidských zrůd, které ventiluje patologické sklony konzumní společnosti, jak se rozhořčovaly jiné hlasy?
Tabu našich předků
Pro svůj název si pořad vypůjčil polynéský výraz označující posvátné nebo nečisté. Těmito rysy obdařovala mentalita přírodních národů prakticky všechno tajemné a neobvyklé. Magická síla vyzařující z určitých bytostí, věcí nebo úkonů znamenala nebezpečí pro každého „normálního“ smrtelníka, jenž by s nimi přišel do styku. Proto musel být dotyčný chráněn specifickým systémem zákazů a omezení. Jejich vědomé či nevědomé přestoupení nejenže poskvrňovalo toho, kdo se činu dopustil, ale ohrožovalo řád celé společnosti. Pokud provinilce nestihl automatický trest „shůry“, musela nastoupit sociální sankce, která měla v méně závažných případech formu očistného rituálu. V…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
