Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory

Za naše vítězství si může ODS

Co bylo příčinou vašeho úspěchu - nízká volební účast, strach lidí z drtivého vítězství ODS, spolupráce s ODA, kvality vašich kandidátů, nebo jste prostě měli štěstí?
Určitý politický styl, který doprovázel diskusi mezi ODS a ČSSD. Obě tyto strany senátní volby prezentovaly jako jakýsi reparát či dovršení parlamentních voleb. A mnoha lidem, kteří dnes a denně viděli v televizi znovu a znovu tento konfrontační boj, se to nelíbilo. Jednou z příčin našeho úspěchu byl potom fakt, že se ODS postavila proti všem. Snad její stratégové předpokládali, že KDU-ČSL a ODA budou vyřazeny díky většinovému systému; ukázalo se ale, že to byla chybná úvaha.

Ing. JOSEF LUX (* 1956) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně a až do listopadu 1989 pracoval jako zootechnik a vedoucí drůbežářské farmy. Členem KDU-ČSL je od roku 1982, od září 1990 je pak jejím předsedou. Od roku 1992 je rovněž místopředsedou české vlády a ministrem zemědělství. I mezi svými politickými oponenty je považován za nesmírně obratného politika, který jde cílevědomě za svým cílem. Josef Lux je ženatý a má šest dětí.

Čekal jste, že KDU-ČSL získá třináct senátorů?

Nebyl jsem ani tak překvapen, jako potěšen. Po prvním kole mi už bylo jasné, že tam, kde naši kandidáti uspěli, máme v kole druhém dobrou šanci.

Co bylo příčinou vašeho úspěchu - nízká volební účast, strach lidí z drtivého vítězství ODS, spolupráce s ODA, kvality vašich kandidátů, nebo jste prostě měli štěstí?

Roli zde hrálo několik faktorů. Pozitivní byla samozřejmě už sama skutečnost dohody KDU-ČSL a ODA. V době, kdy se voličům nabízel střet mezi ODS a sociálními demokraty jako střet mezi „cestou dopředu“ a cestou jakoby zpět, bylo najednou vidět, že je to falešná optika, a naproti tomu tu byly dvě politické strany schopné společného postupu. Dále tu hrál roli určitý politický styl, který doprovázel diskusi mezi ODS a ČSSD. Obě tyto strany senátní volby prezentovaly jako jakýsi reparát či dovršení parlamentních voleb. A mnoha lidem, kteří dnes a denně viděli v televizi znovu a znovu tento konfrontační boj, se to nelíbilo. Jednou z příčin našeho úspěchu byl potom fakt, že se ODS postavila proti všem. Snad její stratégové předpokládali, že KDU-ČSL a ODA budou vyřazeny díky většinovému systému; ukázalo se ale, že to byla chybná úvaha.

Nakolik ovlivnila výsledky voleb aféra kolem BIS?

Samotný skandál výsledky neovlivnil. Ostatně obsah této aféry nebyl tak dramatický jako následná diskuse, v níž šlo opět spíše o politický styl.

Změnil jste s ohledem na tuto svou zkušenost názor na tzv. Bartončíkovu aféru v roce 1990?

To jsou dvě odlišné věci. V roce 1990 šlo o aktivní vystoupení pánů Rumla, Žantovského a Rychetského, navíc méně než osmačtyřicet hodin před volbami. Já nic takového neudělal: nebyl jsem to já, kdo odstartoval diskusi o BIS, pouze jsem se dostal do situace, kdy tato věc již byla věcí veřejnou - a otázkou bylo pouze to, zda se k tomu mám, či nemám veřejně vyjádřit. Mé přesvědčení, že aféra kolem pana Bartončíka v roce 1990 KDU-ČSL poškodila, se nezměnilo.

Když už jsme u toho: jak vy jako aktivní katolík nahlížíte na problém kolaborace katolických kněží s StB?

Katoličtí kněží byli za komunismu pod zvýšeným dohledem státní bezpečnosti, a je tedy pochopitelné, že se i mezi nimi našli spolupracovníci. Beru to jako realitu a je věcí církve samotné, jakým způsobem ji řeší. Osobně vidím jako cestu osobní pokání těch, kterých se věc týkala.

Dobře, ale na druhé straně tu existuje poněkud přezíravý postoj vedení katolické církve k aktivistům tzv. podzemní církve a tajně vysvěceným kněžím.

Katolická církev je založena na hierarchii, a byť o tom můžeme vést diskuse, je důležité ji respektovat. Dál mi o tom připadá zbytečné diskutovat.

Slučovat strany pro peníze nestačí

Úspěch KDU a ODA v senátních volbách lze interpretovat i tak, že je zde poptávka po velké, středově orientované politické straně. A ta by mohla vzniknout například spojením KDU a ODA. Co vy na to?

Vnímám, že se česká politika v posledních sedmi letech vyvíjí a že se již blížíme evropskému modelu, kde mimo krajní levici a pravici existují tři základní politické bloky: sociální demokracie, liberálové a křesťanská demokracie. KDU-ČSL stále zřetelněji reprezentuje právě blok křesťanské demokracie a toto její postavení strany pravého středu senátní volby posílily…

Říkáte pravého středu? Nikoli: středu?

Ano. Politická orientace nevzniká tím, jak sám sebe zařadíte, ale konkrétními skutky. A KDU-ČSL je stranou pravého středu, neboť svůj program staví na ochraně vlastnictví, individuální odpovědnosti, omezování vlivu státu a svobodě jednotlivce proti všem druhům kolektivismu. Abych ale odpověděl na vaši otázku ohledně KDU-ČSL a ODA: naše programy se v některých bodech skutečně dotýkají, současně je ale třeba poctivě říci, že jsou zde také body, které nás podstatně odlišují. ODA i KDU-ČSL jsou dvě suverénní politické strany, a jestli nás něco v těchto volbách spojilo, pak to byla odlišnost našeho politického stylu od stylu ODS.

Jinými slovy, ODS vás dohnala ke spolupráci.

I tak to lze říci.

Na předsedu Senátu jste neoficiálně navrhli Petra Pitharta. Znamená to, že jste rozhodnuti jej prosadit i proti vůli ODS?

Dostal jsem už pro našeho kandidáta příslib podpory Jana Kalvody, veřejně svou podporu vyslovili sociální demokraté a máme i podporu Richarda Falbra. V této situaci bych považoval za nešťastné, aby jediný, kdo bude proti, byla ODS.

Před červnovými volbami jste nabídl spolupráci Dienstbierově SD-LSNS, v senátních volbách za vás dokonce kandidovali donedávna významní členové této strany - např. Petr Pithart, Dagmar Burešová či Jan Sokol. Platí ještě vaše nabídka na užší spolupráci?

Myslím si, že SD-LSNS už propásla čas k nějaké relevantní politické diskusi. Neschopnost odhadnout politickou realitu, jejímž důsledkem byl propad této strany v červnu i nyní v senátních volbách, svědčí o tom, že se již trvale ocitla mimo dosah reálné politiky. Považuji proto za možné spolupracovat pouze s jednotlivci, a nikoliv s SD-LSNS jako stranou. Proto jsme už také oslovili některé bývalé členy, mezi nimiž je řada vynikajících osobností na úrovni jednotlivých obecních zastupitelstev.

SD-LSNS je ovšem stále přitažlivá z ekonomického hlediska - vlastní nesmírně lukrativní budovu na náměstí Republiky.

Považoval bych za obrovskou chybu udělat to, co svého času pan Dienstbier. Slučovat strany kvůli penězům v politice nestačí.

Pluralita u nás znamená více stran

Mezi prvním a druhým kolem senátních voleb jste několikrát prohlásil, že pro demokracii není dobré, aby byl Senát jednobarevný, aby v něm jedna strana měla nadpoloviční většinu. Znamená to snad, že třeba v USA či v Británii, kde je většinový systém a parlament je ovládán jednou stranou, nemají dostatečnou demokracii?

To jistě ne, ale u nás jde o něco jiného. Naše tradice je jiná než v aglosaském světě, u nás je myšlenka plurality názorů přímo spojena s růzností politických stran. Navíc jsme pouhých sedm let po pádu totality a zdejší politická kultura není na anglosaské úrovni. V našich podmínkách by jednobarevný Senát vyostřoval existující politické napětí. Navíc by takový Senát - jakékoli barvy - byl rychlou cestou k předčasným volbám. A já nemyslím, že si předčasné volby většina lidí přeje. Ostatně lepší odpověď než já vám dali voliči: to, jak navážili téměř na lékárenských vahách složení Senátu, ukazuje, že si jednobarevný Senát nepřáli. A snad ani vy mi nepřikládáte tolik síly a významu, že bych takový výsledek dokázal zařídit.

Dobrá, ale to, co jsme nazvali anglosaským modelem, má nepřehlédnutelné výhody proti kontinentálnímu pojetí plurality. Když nic jiného, ani USA, ani Británie například nikdy nepodlehly nákaze totalitarismu.

Možná právě proto si duální systém mohou dovolit. Například Německo si politickou pluralitu doslova hýčká. Můžeme vést diskusi o výhodách a nevýhodách toho či onoho systému, ale nemůžeme se vznášet mimo čas a prostor. Nelze přehlížet zdejší tradici a utrhnout se od politické reality. Pokušení totality není otázkou anglosaského či evropského politického systému, to je věc úrovně demokracie a odvahy lidí bránit demokratické hodnoty.

Jak se díváte na existenci velkých politických stran? Chtěl byste, aby KDU byla stranou, řekněme, s 50% podporou, nebo sdílíte názor Jana Kalvody, který jednou řekl, že kdyby ODA získala přes padesát procent, raději by ji snad rozpustil?

Jsem realista a vím, že právě díky tradici není možné, aby KDU-ČSL získala přes 50 % voličů. Jako předseda politické strany ovšem musím dodat, že je zcela legitimní, aby politická strana usilovala o co nejširší podporu voličů. KDU-ČSL to dělá, dělá to ODS, ODA i sociální demokracie, a přiznám se, že mě někdy zarmucuje, že někteří právě nám toto právo nechtějí přiznat.

Čím je to způsobeno?

Možná tu existuje předsudek, že by křesťanští demokraté v případě svého vítězství chtěli zavést nějaký církevní pořádek. To je pochopitelně nesmysl, nicméně tu podvědomě existuje. Ale vraťme se k vaší původní otázce: v naší zemi nemá v dohledné době nikdo šanci získat přes 50 %, a myslím, že to je dobře. Kdyby u nás dnes některá politická strana díky většinovému systému získala nadpoloviční většinu ve sněmovně, bylo by to jen díky malé volební účasti a její vláda by se vystavila riziku, že ve skutečnosti nemá širokou podporu. A takový kabinet by nebyl perspektivní.

Jsme jinde než ČSSD

V Senátu máte spolu s ČSSD, dvěma komunisty a Richardem Falbrem většinu a mnozí lidé v Lidovém domě už sní o podobném stavu i ve sněmovně - tedy o menšinové vládě ČSSD a KDU s tichou podporou komunistů. Jde o nesmyslné hypotézy, nebo někdy v budoucnu možný scénář?

Nedovedu si představit - a to ani v budoucnu - účast KDU-ČSL ve vládě, která by existovala ať už s veřejnou, nebo tichou podporou komunistů. Říkám tedy jasně: ne!

Jak byste odlišil váš model sociálně tržního hospodářství od modelu sociálnědemokratického?

Sociálně tržní hospodářství stojí na rovnováze solidarity a trhu, který se opírá o respektování a ochranu vlastnictví, o individuální odpovědnost, omezování vlivu státu a svobodu jednotlivce. A základní rozdíl oproti sociální demokracii je právě v té vyrovnanosti: kdykoli se v historii trh stal jen cílem, začala se budovat elitářská společnost a dříve nebo později to skončilo špatně. Kdykoli se ale příliš zdůraznil princip solidarity a kolektivismu, rozdělovalo se více, než se vytvořilo, a dopadlo to taky špatně.

To by ale Miloš Zeman jistě podepsal.

Pochybuji. Mohu být ale konkrétnější. Pro nás je např. myšlenka deficitního rozpočtu nepřijatelná, protože vychyluje onu rovnováhu. Nebo ochrana vlastnictví: sociální demokraté, a bohužel i někteří lidé v ODS, tuto věc neustále relativizují. KDU-ČSL je naopak přesvědčena, že o majetku není možné vést diskusi, že je pouze možno respektovat jeho vlastníka. Nejlépe je to vidět na vztahu k církevnímu majetku, ale nejen na něm. Dále je tu otázka omezování vlivu státu. ČSSD chce posilovat vliv státu v různých polohách a tato tendence je vidět i u ODS. Demokracie však musí mít svoji strukturu, musí být doprovázena dělbou moci, která vytváří prostor pro přirozené struktury, jako jsou rodina, komory, spolky, církve a ve smyslu zastupitelské demokracie vyšší samosprávné celky. Po volbách se musí měnit jenom parlamenty a vlády, nikoli všechno kolem nás. Tento náš názor je přece na hony vzdálen sociální demokracii.

Jestliže sněmovnou projde návrh ČSSD na opětovné snížení věku pro odchod do důchodu, postavíte se v Senátu proti?

Jak víte, před dvěma lety jsme snížení hranice pro odchod do důchodu odmítli podpořit. Dnes jsme však o dva roky blíže roku 2000. Navíc KDU-ČSL vnímá, že není dobré pohybovat se ode zdi ke zdi a zase znovu měnit celý systém. Proto jsme připravili návrh, který dle mého soudu činí diskusi kolem opětovného snížení důchodové hranice bezpředmětnou. Jednou větou: jde o to usnadnit předčasný odchod do důchodu těm, kteří se pro to dobrovolně rozhodnou. Věřím, že náš návrh může být určitým východiskem pro tu část sociálnědemokratických poslanců, kteří nynější stav považují za nepřijatelný.

Spory řešíme u stolu

Splatila už KDU dluh u Kreditní a průmyslové banky Antonína Moravce?

Splácíme jej podle splátkového kalendáře Agrobance, která tuto pohledávku po krachu Kreditní a průmyslové banky převzala. Chci ale zdůraznit, že tento dluh jsme nikdy nezpochybňovali a nezpochybňujeme.

Platí to i o vaší půjčce u Plzeňské banky, kterou ovládá Motoinvest?

Ano.

KDU je z demokratických stran jediná, která není zmítána vnitřními rozpory. Nikdo z vašich členů veřejně nezpochybňuje ani vaši předsednickou autoritu. Jak to děláte?

Vnitřní spory jsou i v KDU-ČSL a bylo by ode mne nekorektní říkat něco jiného. Vyřizují se ale u stolu diskusí a jednáním, a nikoli přes média.

Čím to je?

Možná je to naším politickým stylem.

Anebo tradicí vaší strany?

To říkáte vy.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 49/1996 pod titulkem Za naše vítězství si může ODS