Střední Evropa vykazuje ustálené politické mravy. Jeden z nich velí čas od času se porovnat se sousedy a zjistit, kdo je na tom hospodářsky lépe. Zvlášť oblíbenou metou je v posledních letech Slovinsko, které podle některých ekonomických ukazatelů postkomunistické části střední Evropy vévodí. Příběh o úspěchu této dvoumilionové země má ale i své stinné stránky.
Nezačínali od nuly
V rámci zmíněného regionu Slovinsko dodnes vykazuje nejvyšší mzdovou hladinu i hrubý domácí produkt na hlavu. Tento zásadní ukazatel dále roste: letos by měl dosáhnout úrovně Řecka, což je 52 % průměru Evropské unie. Tak daleko zatím nikdo z bývalé východní Evropy nedospěl. Tento úspěch má svou příčinu.Malebná alpská země měla počátkem devadesátých let jinou výchozí pozici než její dnešní soupeři. Zatímco jinde museli s privatizací začít téměř od nuly, zde nebyl soukromý sektor nikdy zcela vymýcen. Tento náskok však Slovinsko pomalu ztrácí. Relativně vysoké hodnoty ekonomických ukazatelů se ve srovnání s ostatními středoevropskými státy zdvihají jen pomalu a v určitých případech dokonce stagnují.Privatizace, odstartovaná roku 1992, pokulhává. Podle vládních úřadů by měla být její větší část ukončena do závěru letošního roku. Je to ale málo pravděpodobné, neboť zhruba polovina velkých podniků se stále nachází ve státních rukou. Průmyslová výroba v prvních šesti měsících roku 1996 dokonce klesla o 1,7 % oproti stejnému období loni. A v bilanci zahraničního obchodu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
