Porada ekonomických ministrů má po senátních volbách definitivně rozhodnout o tom, ze které země a za kolik bude Česká republika v příštím desetiletí dovážet zemní plyn, vedle ropy jednu z nejstrategičtějších surovin. Přitom už před dvěma lety dala vláda jasně najevo, že je třeba se zbavit osudové závislosti na dodávkách z Ruska. Tamní vývozce plynu Gazprom bude sice i nadále obstarávat největší část naší spotřeby (9 miliard kubíků), vše, co ale bude potřeba nad tento limit, má zajistit smlouva s novým zahraničním partnerem. Zdálo by se tedy, že je všechno jasné - ale není.
Nikoho si nerozházet
Nejprve stručná fakta. Už před časem připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se společností Transgas, českým monopolním dovozcem plynu, materiál, ve kterém analyzuje čtyři možné varianty, jak k nám plyn v budoucnu dovážet. Kromě tzv. varianty norské, která jako jediná znamená důsledné zbavení se závislosti na Rusku (v Evropě lze totiž plyn nakoupit jen v Norsku nebo v Rusku), obsahuje materiál ještě čistě „ruskou cestu“, dále velmi drahý nákup plynu od konsorcia západoevropských dodavatelů a konečně tzv. holandskou variantu, která počítá s nákupem ruského plynu, avšak přes holandské překupníky. Norsko bylo tedy od počátku jedinou smysluplnou alternativou a Transgas - s požehnáním vlády - připravil a parafoval po dvouletém jednání s Nory příslušnou dohodu.Přesto Vladimír Dlouhý před třemi týdny nakonec předložil poradě ministrů materiál, v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
