Moderní elektronika a digitální telekomunikace zasahují čím dál větší měrou do všech sfér lidské činnosti. Stále častěji se s nimi setkáváme také v politice. Moderní výpočetní technika se stala součástí průzkumů veřejného mínění a zpracování volebních výsledků, politici ji využívají k tomu, aby získali informace, které nezbytně potřebují pro rozhodování. Jak ukazují některé příklady hlavně z amerického kontinentu, stojíme však možná na prahu ještě zásadnější revoluce: moderní technologie prý nabízí řadu možností, jak napomoci prohloubení demokracie.
Experiment
estliže se zeptáte běžného občana v jakékoli demokratické zemi na jeho politické aktivity, vymlouvá se všude stejně: Nemám čas. Stejně nemůžu nic změnit. O politiku se vůbec nezajímám. - Nanejvýš jde volit. Volební účast je samozřejmě chvályhodná, jestliže se však zastupitelská demokracie vyčerpá faktem, že občan jednou za čtyři roky odvolí, je jeho vliv na formování politiky skutečně minimální.To by se mohlo změnit. Tvrdí to alespoň známá americká dvojice Alvin a Heidi Tofflerovi ve své knize Budování nové civilizace (Creating a New Civilization). Podle nich moderní technika poskytuje všechny podmínky pro to, abychom vstoupili do věku „polopřímé demokracie“ (semi-directed democracy), v níž by voliči dostali možnost mnohem více zasahovat do politických záležitostí. Američané už začali s experimenty, z nichž nejznámější je asi pokus nazvaný „poradní hlasování“ (deliberative polling), který…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
