Co paměť lidových vypravěčů sahá, vždycky to byli Tutsiové, kdo vládl v oblasti velkých jezer. Jednoho dne přišel bílý člověk - ale nic moc se nezměnilo. Pak zase odešel - a Tutsiové vládli dál. Až nakonec přišli jiní bílí muži a začali vyprávět podivuhodné příběhy o tom, že všechno by mohlo být jinak, že většina by neměla jen tak bezdůvodně poslouchat menšinu a že o tom, kdo má vládnout, by mělo rozhodnout rovné soupeření.
Dlouhý seznam genocidy
Tyto příběhy s konečnou platností rozbily sice nikoliv stabilní, ale přece jen dostatečně pevnou tradiční rovnováhu ve společnosti. A válka je přece také čestnou formou měření sil, v níž ten lepší zvítězí…Ozbrojený boj je po celé desetiletí existence nezávislých států v oblasti jezer, tedy Rwandy, Burundi a Zairu, prakticky jedinou metodou řešení politických konfliktů. Ve Rwandě i Burundi patřili k intelektuální elitě vždy Tutsiové: ovládali ekonomiku, a především armádu. Žádný Tutsi nebyl nikdy ochoten ani schopen se smířit s tím, že by o něm měl rozhodovat někdo jiný. Tím méně nějaký Hutu!Dějiny obou zemí jsou proto plné nástupů a (většinou nedobrovolných) odchodů prezidentů, dlouhým seznamem vojenských převratů a oboustranné genocidy.
Základy systému
Na počátku 14. století dorazili na své pouti ze severu do tzv. oblasti velkých jezer bantuští Hutuové - pastevci a zemědělci. O sto až dvě stě let později se k nim přidali především lovečtí Tutsiové a společně více či méně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
