Donedávna byla Arménie uváděna za příklad toho, že demokracie může fungovat i v krajně nepříznivých podmínkách nestabilní oblasti. Vzorný žák Západu v Zakavkazsku si však pošramotil image již při loňských parlamentních volbách, které provázela řada nesrovnalostí. Nynější prezidentské volby, během kterých musely bezpečnostní síly potlačovat rozsáhlé nepokoje, byly však kladeny již do jiných souvislostí: „Situace v Arménii vypovídá o tom, jak stále větší počet postsovětských republik poté, co se staly svědky mírné reakce na zmanipulované volby a tvrdý zákrok proti opozici, začíná upouštět od oddanosti západním principům,“ tvrdí analytik Steve Le Vine.
Příliš běžná represe
Týden po tvrdých střetech s armádou cítí opoziční síly zadostiučinění. Ze zveřejněných detailních volebních výsledků vyplynulo, že dosavadní prezident Levon Ter-Petrosjan, jenž získal 51,75 % hlasů, unikl pouze o vlásek druhému kolu voleb, ve kterém se dávaly opozici větší šance. Současně se k průběhu voleb kriticky vyjádřili pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, kteří údajně zjistili závažné nedostatky.Zatýkání představitelů opozice, kteří byli obviněni z podněcování nepokojů, vyvolává vzpomínky na situaci před necelými dvěma lety. Tehdy se Ter-Petrosjan rezolutně vypořádal s nepohodlnou opoziční stranou Dašnakcut'un, která stála v letech 1918–20 u vzniku první nezávislé arménské republiky. Dočasné pozastavení její činnosti umožnilo Ter-Petrosjanovu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
