Kdyby nějaké čečenské komando uneslo linkový autobus na trase Praha - Brno a posléze by postřílelo rukojmí, české noviny by zřejmě psaly, že vrahové sedí v Kremlu, ne-li také ve Strakově akademii, neboť česká vláda se za Čečensko málo bere. Takový dojem si může odnést čtenář komentářů v nejserióznějších českých denících. Snad nikdo na světě kromě Borise Jelcina a Vladimira Žirinovského neobhajuje válku, kterou ruská armáda vede v Čečensku, ale to neznamená, že musíme obhajovat všechny formy odvety. I když je to leckdy nesnadné, stále je třeba rozlišovat mezi partyzánským bojem a terorismem. A ten, kdo zajímá nezúčastněné civilisty jako rukojmí, se sám řadí do druhé skupiny.Resumé sloupku v úterních Lidových novinách vyznívá zhruba takto: teror proti civilistům v čečenské válce nezačal letos v Kizljaru, ani loni v Buďonnovsku, ale v prosinci 1994 v prvních dnech invaze ruské armády.Samozřejmě, že každý terorismus má svou příčinu. Teroristé z řad ulsterských republikánů mohli právě tak říkat, že teror nezačal jejich bombami, ale britskou okupací Irska. A v opačném gardu mohli teroristé z řad ulsterských loajalistů tvrdit, že teror nezačal jejich atentáty, ale irským bojem za sjednocení ostrova. I tak bychom mohli přimhouřit oči a obě skupiny považovat za partyzány - kdyby ti první mířili pouze na britské vojáky a druzí jen na bojůvky Irské republikánské armády. Jenže to se nestalo.V komentáři čtvrtečního vydání MF DNES se zase můžeme dočíst, že Jelcin dokázal na čečenský…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
