Letošní Febiofest v Praze skončil a stěhuje se do Brna a do Bratislavy. Akci, která na rozdíl od obvyklého programu dokázala zaplnit několik pražských kin najednou, sledovaly celý minulý týden přední deníky se stejnou pozorností, jako by šlo o Pražské jaro. Jenomže smyslem Febiofestu není vytvořit slavnostní mezinárodní atmosféru, ale ukázat, jak by to v kinech mohlo vypadat po celý rok. Za tři roky se přehlídka vyvinula z amatérského podniku v dobře zorganizovanou a oceňovanou akci. Rozpočet přitom zůstal stejný: kolem tří set tisíc korun, tedy asi dvěstěkrát méně než loňský filmový festival Zlatý Golem.Dokumentarista Fero Fenič založil svou produkční firmu Febio před čtyřmi lety jako „první pomoc“ pro kvalitní domácí filmaře, kterým umožnil pracovat na cyklech Gen, Oko a Genus. Stejnou „první pomocí“, tentokrát v oblasti kin, se má stát Febiofest. Podle Feniče může ale být letošní ročník poslední, protože shánět peníze je „stejně obtížné jako na začátku“. „Na televizní dokument bych takhle směšnou částku sehnal okamžitě. To, že podnikatelé nejsou ochotni finančně přispět na akci, jíž se účastní až čtyřicet tisíc diváků, znamená, že důvěra ve filmový průmysl u nás prakticky zmizela.“
Co chtějí lidé vidět
Pět pražských kinosálů navštěvovali celý minulý týden takřka výlučně mladí. Některá představení byla vyprodána, jiná zela prázdnotou a oba extrémy příznačně vypovídaly o úrovni a znalostech českého „alternativního“ publika. Pět let v kinech…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
