Kam kráčí bosenskohercegovská politika po právě skončených volbách a co tyto volby znamenají pro budoucnost? Hodnocení voleb se pohybují od příkrého odsudku („uspěchané“) až po chválu („vše korektní“) - ze strany domácích i zahraničních politiků a pozorovatelů.
Hlavně, aby to bylo
Volby proběhly s tichým uznáním skutečnosti, že v podstatě regulérní nebudou. Zúčastněným stranám nebyla umožněna agitace po celém území republiky, uprchlíkům a vyhnancům namnoze nebyl umožněn přístup do míst, kde bydleli ještě před několika lety či měsíci. Jinými slovy, už předem byl hlavní důraz kladen na samotný fakt, aby volby proběhly, a daleko menší pak na jejich průběh a nejméně na výsledky, které za této situace nebylo těžké předem odhadnout.Byl tento přístup politickou chybou, anebo uznáním „nutného zla“, které nebylo možné odstranit? Pokud západní velmoci v čele s USA, které jsou architekty těchto voleb, budou nyní, s odvoláním na volby jako počátek politické samostatnosti Bosny a Hercegoviny, chtít obtížný bosenský problém rychle smést ze stolu, platí vysvětlení první. Pokud budou volby chápat jen jako první vykročení na této cestě, která bude ještě nepochybně dlouhá, platí to druhé.Přístup, v němž mezinárodní politika hrála oficiálně jen roli prostředníka a jehož hlavním krédem bylo nechávat rozhodnutí na samotných Bosňanech, které prý stačí pouze popostrčit, aby spolu začali jednat, převládal až do série amerických jednání v loňském roce. Ruku v ruce s tím…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
