Narozenin by Rakousko mohlo nabídnout hned několik: příchod Keltů kolem roku 400 před Kristem a první státu podobný útvar zabírající zhruba území dnešního Rakouska, investituru Babenberků v marce orientalis v roce 976 nebo provolání republiky 12. listopadu 1918. Místo toho se však letos slaví „jmeniny“ Rakouska, rok, ve kterém se neodehrála žádná bitva, zábor území či založení státu, nýbrž jen tah perem na jedné listině.V dokumentu z 1. listopadu 996 se poprvé objevuje jméno Ostarrichi. Touto listinou věnoval německý císař Otto III. (980–1002) biskupskému kostelu v bavorském Freisingu majetky - hospodářský dvůr a třicet honů čili asi 600 hektarů pozemků - v lokalitě Niuuanhova v nynějším Neuhofenu nad Ybbsem v Dolním Rakousku. Dokument, psaný latinsky v karolínských minuskulích, označuje toto území jako in regione vulgari vocabulo Ostarrichi, tedy jako oblast, jež se v hovorové řeči nazývá Ostarrichi. Zmíněná listina se nachází v Bavorském státním archivu v Mnichově. Její originál byl zapůjčen na tři měsíce k vystavení do Rakouska a poté bude nahrazen faksimile. Avšak při oslavách rakouského milénia nejde jen o tisíc let starý dokument. Spíše jde o to, jak mají Rakušané v dnešní Evropě chápat svou identitu.
Mezi Franky a Avary
Historikové se shodují, že starohornoněmecké Ostarrichi není nic jiného než překlad latinského regio orientalis a že představuje pouhé označení směru ve smyslu země na východě. Podle tohoto názoru znamenal výraz Ostarrichi…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
