Pátého července skončila v Budapešti tzv. maďarsko-maďarská vrcholná schůzka, setkání představitelů budapešťské vlády a parlamentních stran se zástupci politických i kulturních organizací Maďarů žijících mimo území Maďarska. Událost, kterou maďarský tisk přešel bez komentáře, vyvolala na Slovensku bouři. V průběhu posledních několika let tak už poněkolikáté roste napětí mezi Bratislavou a Budapeští. Jde však opravdu jen o to?
Od Jeszenszkého doktríny ke smíření
Svaz svobodných demokratů i Maďarská socialistická strana, které už dva roky tvoří maďarskou vládní koalici, učinily heslo dějinného smíření se sousedy jedním z hlavních bodů své volební kampaně v roce 1994. Obě strany odmítaly tzv. Jeszenszkého doktrínu: ta vycházela z názoru, že pokud se sousedními státy, v nichž žije početná maďarská menšina, nebudou uzavírány smlouvy o přátelství a nebudou uznávány stávající hranice, pocítí tamní vlády větší motivaci k péči o „své“ Maďary.Tuto politiku nahradila sociálně-liberální Hornova vláda myšlenkou „dějinného smíření“. V Maďarsku se jí hovorově říká „území za mír“. Jejím klasickým příkladem byla loni uzavřená základní smlouva s Bratislavou, v níž se Slovensko výměnou za definitivní rezignaci na veškeré územní požadavky a za záruku hranic ze strany Budapešti zavázalo respektovat práva „svých“ Maďarů včetně možnosti jejich samosprávy.Háček je v tom, že hned po podpisu smlouvy začala Bratislava ignorovat její znění (doporučení 1201 Rady Evropy ve…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
