V poslední době se množí agenturní zprávy, které poukazují na blížící se krach severokorejského komunistického režimu, přinejmenším na krach hospodářský. Můžeme se dočíst, že občané Severní Koreje jedí trávu a kořínky a že tamní televize vysílá receptury na přípravu těchto pochutin.Po ruce je i objektivnější kritérium. V letech 1953–90 se podařilo pouze 129 Severokorejcům uprchnout na Jih. Za poslední dva roky už bylo zaznamenáno 90 úspěšných přeběhlíků. A podle odhadů ze Soulu se asi 1500 Severokorejců zdržuje ve třetích zemích, zejména v Rusku a Číně.Před rokem uprchl na Jih přes Čínu, kde služebně působil dosud nejvyšší vojenský hodnostář ze Severu, plukovník Čchoe Džu-hwal, který byl v letech 1972–94 odpovědný za vojenskou spolupráci Severní Koreje s cizinou (mimo jiné sloužil i jako vojenský přidělenec na ambasádě v Praze, kde prý začal pochybovat o režimu ve své vlastní zemi). Před třemi týdny s ním vyšel jako ve vůbec prvním západním médiu rozhovor v magazínu Der Spiegel. I když za pravdivost tvrzení plukovníka Čchoe nemůžeme dát ruku do ohně, mnohé z jeho argumentů a postřehů stojí za pozornost.
Zánik NDR straší
Podle plukovníka Čchoe rozhodně „nehrozí“ ani pád režimu na Severu, ani pokojné sjednocení země. Jednak proto, že Sever nemele z posledního, jak se mnohdy tvrdí, jednak proto, že na Jihu touží po sjednocení stále méně lidí. V obou částech rozděleného poloostrova se operuje německou zkušeností s tím, že v případě Koreje jsou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
