Ruským prezidentem byl podle očekávání na další čtyři roky opět zvolen Boris Jelcin. Nicméně i středeční druhé kolo prezidentských voleb přineslo drama a - jak už tomu při ruských volbách často bývá - také překvapení, jehož dopad na budoucí politiku se musí teprve zkoumat.
Od páteře, nebo od vodky
Přesně týden před osudným 3. červencem se světem roznesly zprávy, že Jelcin nečekaně odvolal řadu akcí a setkání. Západ už předtím s pochopením přijal informaci, že ruský prezident se mezi dvěma koly voleb nezúčastní schůzky skupiny G 7, to ale šlo o důvody ryze technické: Jelcin musel doma působit na voliče, neboť v prvním kole voleb porazil komunistu Gennadije Zjuganova o necelá tři procenta.Za Jelcinovo zmizení pouhý týden před druhým kolem voleb ale podle všech dostupných zdrojů mohly výhradně jeho zdravotní potíže, a právě to se zdálo velmi nebezpečné. Vezmeme-li v úvahu, že Jelcinův zdravotní stav byl zpochybňován již dříve, leckdy v dost skandalizující podobě, otázka pevnosti jeho zdraví se pro druhé kolo voleb jevila jako klíčová.Připomeňme si některé události posledních šesti let. V dubnu 1990 byl Jelcin po zranění páteře při nouzovém přistání ve Španělsku operován. V říjnu téhož roku - jen čtyři měsíce poté, co byl zvolen prezidentem - prodělal srdeční potíže. V září 1993 se mu obnovily problémy s páteří a v prosinci 1994 musel být hospitalizován po operaci nosní přepážky. Konečně v červenci 1995 zaznamenal krátce po sobě dvě srdeční příhody…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
