V politice je opravdu všechno možné, mohli se před několika týdny přesvědčit obyvatelé Chorvatska. Až donedávna bylo v této zemi velmi nebezpečné vzpomínat na dobu Titovy Jugoslávie jinak než s opovržením. Kdokoli se, byť náznakem, pokusil veřejně poukázat na to, že na rozdíl od ostatních socialistických států se v Jugoslávii mohli lidé těšit různým svobodám a že nacionalismus - na rozdíl od dob nynějších - se podařilo vytěsnit z mezilidských vztahů, byl ihned označen za „jugonostalgika“, „zpátečníka“, či dokonce „protichorvatského srbofila“.Tento zaběhnutý chod naráz zvrátil chorvatský prezident Franjo Tudjman svým nedávným prohlášením pro chorvatská média: přál by si, aby ostatky Josipa Broze Tita byly z mauzolea v Bělehradě, kde jsou uloženy od generalissimovy smrti v roce 1980, přeneseny do Záhřebu.
Proč Tita nevrátit?
Důvod Tudjmanova úmyslu je až překvapivě banální. „Před 35 lety jsem nesouhlasil s naším velkým spisovatelem Miroslavem Krležou, když mi říkal, že Tito je nejúspěšnějším chorvatským politikem všech dob,“ uvedl Tudjman a dodal: "Když jsem se však později jako prezident musel přesvědčit, že Chorvatsko se ve světě netěší oblibě, shledal jsem, že vinu za to nese právě toto záporné hodnocení Titovy role. Kdekoliv se objevím, ať už v OSN, v Asii, v Africe, vždy se mě na Tita ptají, a když jim povím, že Tito byl Chorvat a že byl jedním z nejrenomovanějších představitelů třetího světa, hned jsou přívětivější. Proč bychom tedy Tita…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
