Na svém posledním zasedání se vláda rozhodla zavést studijní poplatky na vyšších odborných školách. Od příštího roku by měli žáci platit podle typu školy dva a půl až pět tisíc korun ročně. Přestože ministři udělali jen to, co jim dovoluje loni schválený zákon, dopustili se tím podle opozičních poslanců jasného bezpráví na studentech a předseda sociálních demokratů Zeman jejich postup „zásadně odmítl“. Ministr školství Pilip poté všem oponentům vzkázal, že neustoupí od rozumného podniku „jen kvůli tomu, že je před volbami“.
Dva světové jazyky za tři tisíce
Podle Pilipa je zavedení školného logickým důsledkem zřízení vyšších odborných škol. Tento nový druh pomaturitního studia ustavilo Ministerstvo školství letos v únoru, aby oslabilo přetlak zájemců o vysoké školy. Již čtyři roky předtím začaly s vyšším studiem experimentovat některé střední školy - loni tento nový druh vzdělání nabízelo dvacet pět ústavů, z toho tři soukromé. Ministerstvo školství zvýšilo na jaře jejich počet na 150 (soukromých je necelá polovina) a v září by do jejich tříd mělo nastoupit nejméně 5000 nových žáků. Vyšší školy nejsou vysoké - nedávají tituly a neposkytují všeobecný přehled v oboru; pokud ale studenty dokáží dobře naučit například dva světové jazyky, ovládat počítač a nechají je dovednosti důkladně vyzkoušet (několikaměsíční praxe patří k hlavním výhodám pomaturitního odborného školství na celém světě), nemusí být tři roky vyššího studia ztracený čas. Vyšší školy…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
