Druhá polovina tohoto století přinesla zásadní změny v našem nazírání na podstatu života. Obrovský pokrok biologie, jehož jsme svědky, je založen na studiu životních pochodů na molekulární úrovni a v posledních letech i na syntéze tohoto molekulárního přístupu a výsledků buněčné biologie a fyziologie. Příští století bude nepochybně praktickými aplikacemi těchto výzkumů významně ovlivněno.Biologii nyní dominují tzv. genomové projekty. Jejich cílem je „přečtení“ dědičné informace různých organismů, tedy té informace, jež je předávána z rodičů na potomstvo. Díky ní jsou děti podobné rodičům a z třešňové pecky nevyroste švestkový, ale zase jen třešňový strom. O výsledky genomových projektů se zajímá laická i odborná veřejnost, politikové a podnikatelé - průzkum přednostně finančně podporuje většina rozvinutých států.
Knihovna o tisíci svazcích
Ještě začátkem šedesátých let se nevědělo, jak je informace s instrukcemi o životě, již rodiče předávají na potomstvo, v organismu uložena. Bylo pouze známo, že nositelkami dědičné informace jsou molekuly nukleových kyselin, především kyseliny deoxyribonukleové (DNA). V roce 1965 byla „přečtena“ první molekula nukleové kyseliny, složená ze 74 písmen. Odhaduje se, že ji četlo v průměru deset odborníků sedm let. Dnes čte zkušený specialista běžně kolem tisícovky „písmen“ denně.Co je to vlastně dědičná informace a jak se čte? Lze ji velmi dobře přirovnat k psanému textu, je uspořádána stejně lineárně a je zapsána…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
